Člověka mohou napadnout a infikovat všechna vývojová stadia klíštěte. Nejčastěji to však bývá nymfa na přelomu jara a léta, což dokazují i naše laboratorní data. Z následujících faktů vyplývají důvody, proč tomu tak je.

Následující obrázek znázorňuje životní cyklus klíšťat sajících na přirozených hostitelích v průběhu roku, zdroj infekce klíšťat, a přenos infekce na člověka (zdroj Steer et al., J. Clinical Investigation, 2004).

Klíšťatům stačí sát jen jednou v každém ze svých tří vývojových stádií (larva, nymfa a dospělec) v průběhu svého dvouletého životního cyklu.

1. V typickém případě sají larvy v pozdním létě,
2. nymfy na přelomu jara a léta
   
3. a dospělci na podzim.
4. Samice pak snese vajíčka,
5. ze kterých se následující jaro líhnou larvy.

Přenos infekce na člověka

Pro životní cyklus spirochét (původce boreliózy) je důležité, že larvy i nymfy klíšťat sají na stejném hostiteli (hlodavci), jehož prostřednictvím dochází k nákaze larev (A), a na jaře k nákaze hlodavců z infikovaných nymf (B) (tzv. horizontální přenos infekce). Nově infikované larvy se přeměňují v nymfy, které následující jaro přenášejí infekci zpět na hlodavce a infekční cyklus spirochét se tak uzavírá. Ačkoliv člověka mohou napadnout a infikovat všechna vývojová stadia klíštěte, nejčastěji to bývá stadium nymfy na přelomu jara a léta (F). Člověk je náhodný hostitel, který se životního cyklu spirochét neúčastní.