Tularémie je vážné infekční onemocnění člověka i zvířat způsobené patogenními mikroby. Vyskytuje se vždy s ohniskovou územní lokalizací a na jejím přenosu se významně podílejí klíšťata. Člověk se může nakazit zpracováním masa nakažených zvířat nebo napadením infikovaným klíštětem.
Toto závažné onemocnění je způsobeno gramnegativními bakteriemi druhu Francisella tularensis, která byla objevena již roku 1911 v USA u města Tulare (odtud její název). Tento mikroorganismus je rozšířen po celém světe a je neobyčejně odolný. Přežívá řadu měsíců v půdě či uhynulém zvířeti. Jedná se o vysoce virulentního patogena, pro nákazu vdechnutím stačí jen několik desítek buněk! Oprávněně je proto řazen mezi vysoce rizikové biologické agens, které by mohlo být zneužito pro výrobu biologických zbraní pro šíření vzdušnou cestou.
Příznaky onemocnění jsou závislé na způsobu nákazy. Při vdechnutí jsou zpravidla postiženy plíce nebo i oční spojivkový vak, při styku to pak může být kůže a podkožní vazivo, dále uzliny i další vnitřní orgány. Další možná cesta nákazy je i požitím kontaminovaného masa nebo vody. V tomto případě dochází k napadení střev a vnitřních orgánů. Inkubační doba se pohybuje mezi 4 dny až třemi týdny. Projevy jsou velmi vážné, jedná se o horečnaté stavy spojené se zduřením uzlin, lézí a nekrózami jater a sleziny a může přejít i do chronické fáze. Pokud není tato nemoc adekvátně léčena, může způsobit i úmrtí.
Terapie tularémie spočívá především v podání účinných antibiotik. Mezi účinné preparáty se řadí doxycyclin, ciprofloxacin, levofloxacin, gentamycin a streptomycin. Podle několika studíí je celá řada klinicky izolovaných kmenů citlivá k uvedeným preparátům. Většina izolovaných kmenů F. tularensis je však vysoce rezistentní k beta-laktamovým antibiotikům (např. amoxycilin), která jsou u nás často používána. Tento fakt je nutno zohlednit při volbě adekvátní terapie.
Na základě klíšťat vyšetřených v laboratoři Protean s.r.o. byly připraveny přehledy výskytu infikovaných klíšťat v jednotlivých letech.